Reklama
 
Blog | Eva Lebedová

Volby a populisti – účet za pandemii nebo krátká paměť?

Jeden z nejznámějších odborníků na politický populismus, holandský politolog Cas Mudde, v rozhovoru pro britský Guardian z března roku 2020 řekl, že covid sice po celém světě „zabil stovky tisíc lidí, ale nemáme počítat s tím, že se mu podaří zabít populismus“. Pandemie bude mít podle něj pouze mírný, a navíc spíše krátkodobý dopad na podporu a popularitu populistů: „Někteří vyhrají, někteří ztratí a jiní zůstanou na svém.“ Jak tento předpoklad můžeme vztáhnout na Českou republiku a vládu Andreje Babiše, potažmo na populisty v ostatních zemích střední Evropy? Jak populističtí lídři a jejich vlády zvládli pandemii a jak se tato zkušenost promítla do volební podpory těchto stran?

Pokud se podíváme na počty obětí covidu přepočtené na milion obyvatel, populistické středoevropské vlády dopadly vůbec nejhůře z celé Evropy. V první pětce s touto nejhorší covidovou statistikou skončily hned tři středoevropské země. Nejvíce mrtvých mělo Orbánovo Maďarsko, druhé Babišovo Česko a na čtvrtém místě (po Bulharsku) bylo Matovičovo Slovensko. Polsko se ocitlo v první desítce – za Slovinskem, Belgií, Itálií, Chorvatskem a Spojeným královstvím. Nutno dodat, že pouze Igor Matovič jako jediný středoevropský lídr covidovou krizi neustál a v dubnu 2021 ho na pozici premiéra vystřídal spolustraník Eduard Heger. Slovenské vládní zemětřesení ale nevyvolala samotná neschopnost Matoviče zadržovat pandemii a efektivně nastavovat protiepidemická opatření, ale způsobil ji až nákup půl milionu dávek neschválené ruské vakcíny Sputnik.

A jak se po této středoevropské „best-in-covid“ zkušenosti proměnila volební podpora vládnoucích stran – tedy ANO, Fidesz, OĽaNO a Práva a spravedlnosti (PiS)?  Průzkumy veřejného mínění, přehledně archivované na serveru politico.eu ukazují, že až na Slovensko, populističtí premiéři účet za vysoké covidové oběti, ve formě ztráty volební podpory, patrně nezaplatí. Orbánova vládní strana Fidesz se v průběhu celé pandemie drží v podstatě na stejné volební podpoře, jakou měla před jejím začátkem. Ochota volit tuto stranu klesla pouze o tři procenta v březnu 2021, kdy se posunula z 50 % na 47 %, nyní je opět 49 %. V Česku na tom Babišovo ANO bylo nejhůř také letos na jaře. V květnu klesla ochota volit tuto stranu na 22 %, přičemž před začátkem pandemie byla 30%. Tři týdny před volbami však chce hnutí ANO Andreje Babiše volit 29 % lidí. Obdobně se přechodně snížila volební podpora polské straně PiS pouze letos v březnu, dnes dosahuje opět podobných hodnot jako před začátkem pandemie. Jediné slovenské OĽaNO setrvale klesá ve své podpoře a v současnosti dosahuje ochota volit tuto stranu pouze 9 %, oproti 25 % po parlamentních volbách v březnu 2020.

Na případu střední Evropy se tedy potvrzuje předpoklad Case Muddeho, že pokles popularity populistických lídrů bude vlivem pandemie spíše mírný a ne trvalý. Maďaři, Poláci i Češi svým premiérům a vládním stranám nadále důvěřují, respektive jsou ochotni tyto strany ve volbách volit v obdobné míře jako před pandemií. Nic zásadního na tomto trendu nezměnily ani rekordně vysoké počty covidových obětí. V České republice se za tři týdny konají volby do Poslanecké sněmovny. Občané budou rozhodovat o tom, zda ponechají u moci vládu Andreje Babiše a hnutí ANO, nebo zda chtějí změnu a podpoří raději konkurenční subjekty. Zatím se zdá, že populisté u moci jsou pro mnoho voličů atraktivní bez ohledu na jejich vládní selhání. Bezprecedentní rozpočtový populismus je pro mnohé dostačujícím důvodem, proč znovu podpořit ty, kteří opakovaně selhali. A bez ohledu na to, že současné vládní dárečky budou znamenat každoročně se opakující extrémní nárůsty státního dluhu. Opravdu máme tak krátkou paměť, že chceme nechat spravovat tuto zemi stejným způsobem i nadále, nebo jsme schopni vládě vystavit účet za tristní management státu v době krize?!

 

Publikováno dne 15. 9. 2021 v Hanáckém večerníku.

Reklama