Od rozpoutání Putinovy války na Ukrajině uplynuly tři týdny. Před ruským bombardováním a ostřelováním dosud uprchlo přes 2,8 milionu lidí. Nejvíce do Polska (1,7 milionů), Maďarska, Slovenska, Moldávie a České republiky. Další takřka 1,9 milionu lidí se muselo narychlo vysídlit ze svých domovů a jsou nyní rozptýleni po celé Ukrajině. Doufají, že nebudou muset opustit svou zemi úplně jako už miliony Ukrajinců před nimi.
Na ukrajinské straně každým dnem stoupá počet civilních obětí. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva eviduje oficiálně potvrzené civilní oběti, přičemž skutečný počet mrtvých a zraněných civilistů je násobně vyšší. Svědčí o tom bohužel tragické záběry z ostřelovaných ukrajinských měst, kde jsou lidé narychlo pohřbíváni v hromadných jámách. Podle dat OSN bylo doposud na ukrajinské straně zabito 596 občanů, z toho 43 dětí. Dalších 1067 lidí bylo zraněno, z toho 57 dětí. Americká armáda odhaduje, že počet mrtvých ukrajinských vojáků se pohybuje mezi 2000 až 4000 tisíci. Na ruské straně to podle ní může být kolem 4000 až 6000 vojáků. Sama ukrajinská armáda udává až 12 000 zabitých ruských vojáků.
Po třech týdnech je zřejmé, že rychlý scénář dobití a podřízení Ukrajiny pomocí dosazení kolaborantských vůdců do ovládnutých měst, pád Kyjeva a jmenování loutkové národní vlády se Putinovi nesplnil. Ruská „bratrská pomoc“ po vzoru mnoha předchozích sovětských okupací z minulosti narazila na silný ukrajinský odpor. O to pravděpodobnější je ale bohužel scénář, že Putin bude daleko tvrdší v útocích a likvidaci ukrajinského civilního obyvatelstva. Co nedokáže Putin zvládnout vojensky, bude se snažit docílit psychologicky. Smyslem útoků na civilní cíle je zlomit vůli Ukrajinců k obraně a dosáhnout tak snáze jejich kapitulace. K nejčernějším scénářům ze strany Ruska patří použití chemických či jiných nepovolených zbraní. Zcela vyloučit bohužel nemůžeme ani zahájení omezeného jaderného útoku, tedy použití taktických jaderných zbraní na ukrajinském území.
Pro politiku Vladimíra Putina a jeho kremelského tria – Lavrov, Šojgu, Gerasimov – je totiž dlouhodobě charakteristické, že jejich plány a cíle můžeme odvozovat z jejich vlastní rétoriky. Platí přitom poměrně jednoduché pravidlo, že to, co Kreml oficiálně v komunikaci se světovými lídry popírá, nebo z čeho obviňuje druhou stranu, už se na ruské straně dávno děje a připravuje. V podstatě můžeme říct, že pravdivý obraz ruské činnosti a strategických plánů nalezneme opačným výkladem oficiálních výroků ruského politického vedení. V tomto ohledu je velmi znepokojivé, že Kreml nyní obviňuje Ukrajinu z vývoje biologických zbraní. Stejně tak uvádí, že by se na Ukrajině mohly objevit jaderné zbraně, a proto musí Rusko co nejrychleji dosáhnout svých vytyčených vojenských cílů. Je vysoce pravděpodobné, že Putin nyní postupuje obdobně jako před zahájením války. Tehdy on sám i jeho nejvěrnější v médiích ujišťovali, že Rusko vojenský útok na Ukrajinu neplánuje, ruská vojska se přesouvají k hranicím jen z důvodu vojenského cvičení, nebo že Rusové nepřipustí další krveprolití…. Všechny tyto lži byly završeny, když Rusové svou válečnou agresi označili za mírovou misi a zakázali Rusům používat slovo válka v souvislosti s jejich napadením Ukrajiny.
Ruská válka na Ukrajině byla rychle rozpoutána, její ukončení ale nebude zdaleka tak jednoduché, jak Putin plánoval. Celá Evropa, v čele s Ukrajinou a Ruskem, nyní ponese důsledky této nesmyslné a zcela neospravedlnitelné války. Budou dlouhodobé, plíživé a pro všechny tíživé. Česká společnost se musí naučit žít v těchto těžkých časech, kdy budou stoupat náklady na život, poroste inflace a dopady na ekonomiku i naši životní úroveň budou jasně negativní. Úměrně s tím, jak porostou životní náklady, bude sílit frustrace Čechů a přibude problémů s integrací Ukrajinců i mnoho dalších, dosud neznámých. Také emoční tlak na každého z nás se bude zvyšovat, jak poroste počet civilních obětí, prchajících Ukrajinců a děsivých zpráv z válečné fronty a z okupovaných, ostřelovaných měst. Putin ví, že na Ukrajině nesmí prohrát a tomuto vítězství bude pravděpodobně schopný obětovat cokoliv. Je otázkou, zda má pro své vojensko-strategické úvahy vůbec stanoveny nějaké mantinely, za něž by nebyl ochoten zajít.
Kremelská propaganda k podpoře ruského válečného úsilí použije všechny dostupné prostředky. Bude pokračovat v rozmělňování jednoty vnímání ruské války na Ukrajině, kterou nyní západní společnost naprosto většinově vnímá jako nelegitimní. Kreml bezpochyby posílí strategii, jež je dlouholetou esencí vedení ruské hybridní války v postkomunistickém prostoru střední Evropy. Šířit tolik zpráv, které si odporují, až lidé dojdou k závěru, že existuje tolik verzí příběhu, že je nemožné zjistit, co je pravda… Buďme připraveni tuto ruskou propagandu, ruské narativy a ruské verze událostí dlouhodobě odmítat. Pokud pod dlouhodobým tlakem ruské propagandy jako společnost neobstojíme, budeme v Putinově psychologické a informační válce poraženi. Výsledkem by bylo prohloubení rozdělení společnosti, relativizace událostí a zhroucení společenské i politické důvěry mezi lidmi. Ruská válka na Ukrajině staví před českou společnost patrně největší výzvu v jejím polistopadovém vývoji. Můžeme dokázat, že jsme se z historie poučili a že svou svobodu a politickou nezávislost uhájíme.
